"Prudší klesání by kapsli rozžhavilo a rozbila by se o povrch. Při mírnějším náklonu by se odrazila od atmosféry," vysvětlil Manning.
Poté se má sonda rozžhavit na 1000 °C a značně zbrzdit. Asi 16 kilometrů nad povrchem vypustí kapsle nadzvukový padák. Jakmile bude venku, pyropatrony odpálí tepelný štít. O deset vteřin později další tři miniexploze aktivují přistávací nohy sondy.
Jen 1,6 kilometru nad povrchem sonda opustí kapsli a zažehnou se sestupové motory. Hlavní je uniknout z dosahu rotujícího padáku a kapsle. Poslední fází je přistání v marsovské oblasti Elysium Planitia, tedy na "Rajské pláni". Motory musejí zhasnout v okamžiku dosednutí, jinak InSight zvrhnou na záda. [celá zpráva]
Na Zemi se pak čeká na "první telefonát domů". Na definitivní potvrzení úspěchu však mohou odborníci čekat až několik hodin.
Zavrtat se do hlubin
Je to první americké zařízení s úkolem přistát na Marsu od roku 2012, kdy tam začalo operovat vozítko Curiosity. A jako první lidský výtvor má studovat nikoli povrch s cílem najít život. Úkol sondy InSight je jiný: zkoumat vnitřek rudé planety. Pod povrch se má doslova zavrtat.
Stacionární robotický modul je vybaven také zařízením včetně senzorů, jimiž se bude měřit tepelný tok v planetární kůře či zaznamenávat pomocí superpřesných seizmometrů "marsotřesení", pokud tedy existuje.
"Půjde o první proklepnutí Marsu za 4,5 miliardy let jeho existence," uvádí NASA.