Nebezpečí z kosmu? NASA odhalila detaily první mise planetární obrany

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) představil plán na test obrany Země před nebezpečím z kosmu. Cílem historicky první mise planetární obrany je ověřit dopad kinetické energie na asteroid - v budoucnu by totiž bylo vhodné umět vychýlit potenciálně nebezpečné těleso blížící se k Zemi z jeho dráhy. Test by se měl uskutečnit za dva roky.

Test, při němž jde o "přesměrování" nebezpečného tělesa, má zkratku DART (Double Asteroid Redirection Test). Terčem sondy, která při něm bude vypuštěna, má být necelých 160 metrů dlouhá planetka zvaná Didymos B (nebo též Didymoon), která jakožto přírodní satelit obíhá kolem většího asteroidu Didymos A o průměru asi 780 metrů.

Dojít k akci má tehdy, až se bude tento binární systém nacházet zhruba 11 milionů kilometrů od Země, tedy z astronomického hlediska poměrně nedaleko. K experimentu si NASA vybrala menší Didymos B, protože svou velikostí odpovídá asteroidům, které by mohly ohrozit Zemi.

Úder v říjnu 2022

Start plánované americké kosmické sondy DART o velikosti ledničky je plánován podle serveru Space.com nejpozději na červen 2021, byť letové okno pro plavidlo mise DART bude otevřeno už od konce prosince roku 2020. Asteroid Didymos B by každopádně sonda měla zasáhnout až o rok později, na počátku října 2022, jak uvádí NASA na svém webu.

Právě tehdy bude 11 milionů kilometrů daleko, což umožní pozorování pozemskými dalekohledy, radar zase bude měřit změnu trajektorie vesmírného objektu.

Sonda bude v rámci několik let chystané mise DART vedena kamerou na palubě a autonomním navigačním systémem pracujícím v reálném čase. Do asteroidu narazí podle agentury Reuters rychlostí zhruba šest kilometrů za sekundu. Cílem je změnit rychlost a směr zasaženého objektu.

K vychýlení tělesa z oběžné dráhy se plánuje použít čistě kinetické energie, uštědřit mu jakýsi kulečníkový šťouch. Je to stejná technologie, která se používá při likvidaci balistických raket s jadernými hlavicemi - jedině tak lze zajistit, že jaderná hlavice nevybuchne.

Nevíme o všech asteroidech

Asteroidy dopadají na Zemi pravidelně, často jsou ale tak malé, že shoří v atmosféře. Ty větší by nicméně mohly napáchat značné škody, pokud by modrou planetu zasáhly.

"Bezpečné" nebyly ani poměrně malé úlomky meteoritu, který v únoru roku 2013 vybuchl nad ruským Čeljabinskem a způsobil zranění více než 1200 lidí i újmy na majetku. Tlaková vlna tehdy vyrazila okna budov ve vzdálenosti až 98 kilometrů od místa dopadu, město zasypal roj meteoritů. 

Právě tato událost je podle americké vesmírné agentury důkazem potřebnosti provádět ve vesmíru preventivní mise planetární obrany.

Zemi sice nyní nehrozí bezprostřední nebezpečí srážky s vesmírným tělesem, katastrofický scénář ale podle odborníků vyloučit nelze. Vědci evidují 95 procent objektů větších než jeden kilometr, které se pohybují v blízkosti Země. Zbylých pět procent, stejně jako menší, ale rovněž ničivé objekty, je stále neznámou hrozbou.

I proto vláda USA loni schválila další program zvýšené ochrany Země před srážkou s planetkami, které by mohly být likvidační pro regiony i kontinenty. Tamní Národní rada pro vědu a technologii (NSTC) zveřejnila plán zdokonaleného vyhledávání a sledování nebezpečných vesmírných objektů s možností vychýlení jejich dráhy. 

K nejrizikovějším známým vesmírným útvarům stále patří planetka Bennu. Existuje možnost, že by 21. září 2135 mohla do Země narazit. Odborníci by půlkilometrový asteroid rádi vychýlili z nebezpečné trasy, připouštějí ale, že na to stávající technologie asi nestačí. Za více než sto let by problém mohl vyřešit jaderný úder. 

Zdroj