Velký hadronový urychlovač je instalován v kruhovém tunelu o obvodu 26,658 kilometrů v hloubce 50-170 m pod zemí. Přístroj urychluje dva paprsky částic proti sobě rychlostí 99,95 % c. Srážky těchto paprsků vytváří spršky nových částic, které jsou poté předmětem vědeckého studia. | zdroj: CERN
Částicoví fyzici pátrají po dosud nepolapitelné částici, která je hybridem dvou základních částic hmoty. Pokud ji najdou, mohla by vysvětlit několik bizarních výsledků, které byly zaznamenány v částicových urychlovačích.
Podle moderní fyziky jsou dva základní druhy částic - kvarky a leptony, vyskytující se ve třech generačních variantách. Z kvarků se tvoří protony a neutrony, ze kterých se staví atomové jádro. Leptony jsou skupina částic, mezi které patří elektron, těžký elektron (mion) a supertěžký elektron (tauon) a jejich lehká, téměř nedetekovatelná neutrina.
Za normálních okolností se tyto částice převážně drží vlastního druhu; kvarky primárně interagují s jinými kvarky a leptony s jinými leptony.
Fyzici se však domnívají, že ve hře je více částic. Mnohem více. Jedna z těchto předpokládaných tříd částic se nazývá leptokvark. Pokud existují, leptokvarky by tak překlenovaly mezeru mezi leptony a kvarky tím, že by se družily s oběma druhy částic. Výzkumníci proto na velkém hadronovém urychlovači (LHC) provedli několik experimentů s cílem buď prokázat, nebo vyvrátit jejich existenci.
"Leptokvarky jsou jednou nedráždivějších myšlenek pro rozšíření našich výpočtů, protože umožňují vysvětlit několik pozorovaných anomálií," uvedl Roman Kogler, fyzik z LHC.
O jaké anomálie jde? Při minulých experimentech na urychlovačích LHC, Fermilab a jinde se objevily podivné výsledky, s více "událostmi", při kterých vznikly částice, které převládající teorie fyziky jaksi nepředpokládaly. Leptokvarky, které by se mohly rozložit do spršky jiných částic brzy po jejich vytvoření, by mohly být vysvětlením pro tyhle mimořádné události.
K lovu leptokvarků v LHC vědci prosévají obrovské objemy dat. V urychlovači se sráží a rozbíjí protony při extrémně vysokých energiích, a je tu tak naděje, že se v průběhu času v datech z těchto kolizí vynoří vzorce, které poukáží na prchavou přítomnost leptokvarků.
Zatím se existenci leptokvarků prokázat nepodařilo, a její charakteristiky tak zůstávají pro vědce tajemstvím. Nutno ovšem dodat, že výzkumníci ještě neprošli všechna získaná data, a teprve čas ukáže, zda má smysl v tomto směru dál pátrat.
Je to už 60 let, kdy těsně před startem Vostoku 1 zahlásil Jurij Gagarin: "Jedeme." Otázku, jak vypadá Země z vesmíru, dostal první kosmonaut Jurij Gagarin asi nesčíselněkrát a jeho odpověď vstoupila do čítanek. K legendárnímu letu odstartoval 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok 1, na Zem se vrátil po 108 minutách.
Společnost SpaceX poprvé dopraví lidskou posádku k vesmírné stanici ISS. Využije k tomu několik let testovanou vesmírnou loď Crew Dragon. Je to navíc poprvé po devíti letech, kdy vesmírné plavidlo dopraví posádku do vesmíru z amerického území. Crew Dragon měl původně odstartovat ve středu 27. května ve 22:33 SELČ z Kennedyho vesmírného střediska na...
Noční pracovní rozvrh je klíčem ke kreativitě a produktivitě mnoha programátorů s otevřeným zdrojovým kódem.
